Slovo skinhead se ve společnosti vžilo jako označení pro neonacistu, ale často se zapomíná na pravé skinheady. Myslím, že tedy není od věci si jejich příběh připomenout.

Když se v Česku nebo na Slovensku řekne skinhead, tak si spousta lidí často vybaví klasický obrázek z médií, kde vidí vyholené hlavy v bomberech, které pokřikují krajně pravicová hesla. Spousta lidí často ani netuší, kde se původní skinheadi vzali a jaká byla původní myšlenka tohoto hnutí. Ono totiž není skinhead jako skinhead a původní skinheadi měli od dnešních neonacistů skutečně daleko. Abychom vystopovali původ této ukradené“ subkultury a životního stylu, budeme se muset vydat do 50. let  20. století.

Skinheads: kluci z dělnických čtvrtí a ukradená subkultura, která nemá nic společného s rasismem

Kontrast v podobě dvou subkultur v Londýně – skinheads a hippies

V této době se spousta lidí z Jamajky kvůli vysoké nezaměstnanosti přesouvala do Velké Británie, kde doufali v lepší osud. Tito přistěhovalci se setkávali s britskou dělnickou třídou v tančírnách. Již zde se dají vystopovat první předchůdci skinheads. Tito lidé ale neměli jakýkoliv zájem o politiku. Spojovala je láska k hudbě a to, že patřili k dělnické třídě. Skinheads jako takoví ale vznikli z více různých subkultur. V Anglii byli nejdříve velmi populární tzv. mods, ze kterých v 60. letech vzniklo uskupení hard mods, které vyměnilo saka za kostkované košile a boty značky Dr. Martens. Na druhé straně mladí přistěhovalci z Jamajky kopírovali oblékání i chování od filmových gangsterů a říkali si Rude boys. Obě dvě tyto subkultury se setkávaly v ulicích dělnických čtvrtí a postupně se začínaly prolínat. Britové začali poslouchat ska a reggae a Jamajčané se zase ztotožnili s jejich způsobem oblékání. Celé hnutí skinheads tedy paradoxně vzniklo prolnutím dvou různých kultur.

Mezi původními skinheady byla i spousta Jamajčanů

Skinheads: kluci z dělnických čtvrtí a ukradená subkultura, která nemá nic společného s rasismem

Původní skinheadi byli sice patrioti, ale jinak byli apolitičtí a také proti rasismu a drogám. Nosili pracovní oblečení, aby se odlišili od ostatních a dali najevo svou hrdost na to, že patří k dělnické třídě. Typické pro ně tedy byly džíny Levi’s, košile Ben Sherman a těžké pracovní boty. Mnoho lidí se mylně domnívá, že skinheads vznikly z politických důvodů, ale šlo spíš o jakousi mladistvou rebelii a touhu se odlišit.  

Skinheads: kluci z dělnických čtvrtí a ukradená subkultura, která nemá nic společného s rasismem

Vše ale nebylo tak růžové jako původní myšlenka a vzhledem k tomu, že partičky skinheadů se často poflakovaly ulicemi britských měst, tak muselo nutně docházet i k různým konfliktům. Docházelo i k bitkám přímo mezi jednotlivými skinheads, kteří pocházeli z různých čtvrtí. S tím se dostavily i problémy se zákonem, stejně jako tomu bylo dříve u mods. Výtržnosti ale narůstaly a začalo se také stávat, že partička skinheadů zaútočila na imigranty, a to hlavně na Pákistánce, kteří tehdy hojně migrovali do Británie za prací. Útoky si odůvodňovali strachem o svou práci a často se jich účastnili i Jamajčané. Zároveň také začaly vznikat různé odnože původních skinheadů jako například Bootboys, kteří nosili pro ně typické kšandy. Mimo to šlo vlastně o obyčejné fotbalové chuligány.

Píseň Skinhead Moonstomp od skupiny Symarip, která patří ke skinheadské klasice, stejně jako například Toots and the Maytals

S příchodem 70. let ale skinheadů začalo ubývat až se téměř stalo, že subkultura zanikla. Ne ale na dlouho. V roce 1976 s příchodem punku na scénu zažívají skinheads obrození. Ale došlo zde k rozdělení na mladší generaci nových skinheadů a generaci, která byla u zrodů celého hnutí. Dokonce existovaly i podniky, kam měli mladší skinheadi vstup zakázán. Během této doby také z punku vznikl hudební styl zvaný Oi!, který má často agresivní texty, ale i když byl původně protirasistický, tak byl později využit pro účely neonacistů. Někteří skinheadi totiž už nejsou bez politického názoru a dávají se na extremistické pravicové smýšlení. Toto je právě onen důležitý moment, kdy došlo k rozdělení tohoto hnutí na dvě různé větve, z nichž je bohužel známější hlavně ta neonacistická s názvem White power skinheads.

Skinheads: kluci z dělnických čtvrtí a ukradená subkultura, která nemá nic společného s rasismem

Začátek White power skinheads ve Velké Británii

Objevila se ale i větev, která souvisela s hudebním stylem 2-tone ska, které se jinak říká Trojans. Ta se naopak odvolává k původním hodnotám skinheadství a často používá ska šachovnici, která symbolizuje rasovou toleranci a jednotu. Do zbytku Evropy se ale bohužel rozšířili spíše White power skinheads, kteří si zde brzy získali nechvalnou reputaci. Obdiv k nacismu, napadání imigrantů, to vše patří k tomuto rasistickému hnutí, které je často velmi dobře organizované. Přesný opak toho, co hlásají původní skinheadi, kterým ukradli kult. Původní skinheadi zůstávají věrni značkám jako Fred Perry, Lonsdale, Ben Sherman, zatímco jejich pravicová odnož si postupně vytvořila vlastní značky jako například Thor Steinar.

Jejich protiklad ale nalezneme v takzvaných R.A.S.H. skinheads

Skinheads: kluci z dělnických čtvrtí a ukradená subkultura, která nemá nic společného s rasismem

V dnešní době najdeme příznivce obou těchto hlavních větví téměř v celé Evropě, ale i Americe. V Americe koncem 80. let vzniklo hnutí S.H.A.R.P., které je protirasistické a jde přímo proti White power skinheads, vyvolávají s nimi bitky a snaží se je různě provokovat. Určitě musíme zmínit také R.A.S.H., neboli Red and Anarchist Skinheads, jejichž kořeny najdeme již u počátku hnutí skinheads a ska skladeb, ve kterých byl levicový podtext. Oficiálně ale hnutí začalo fungovat až v průběhu 80. let  a sdružuje levicově smýšlející skinheady, kteří jsou příslušníky dělnické třídy a bojují proti kapitalismu, jak ale už z názvu vyplývá, tak mezi R.A.S.H. nalezneme i řadu anarchistů. Členové R.A.S.H. se nacházejí hlavně ve Francii, Španělsku a Itálii nebo dokonce i Jižní Americe. I přesto, že jde o poměrně početnou skupinu, tak u nás není téměř vůbec známá.

Perfektní ukázkou stylu skinheadů může být snímek This is England

Skinheads: kluci z dělnických čtvrtí a ukradená subkultura, která nemá nic společného s rasismem

Původní skinheads, kteří v 50. a 60. letech stáli u zrodu celého tohoto směru, by si asi jen stěží dokázali představit co bude následovat, jak populárním se toto hnutí stane a jak bude přetransformováno. Je ale zajímavé se podívat na to, kde jsou původní kořeny skinheadů a že dnešní neonacisté mají hodně daleko ke skupinkám Britů a Jamajčanů, které se poflakovaly po dělnických čtvrtích za rytmu reggae a ska. Původní myšlenka o jednotě a snášenlivosti ale byla zašlapána do země obrazem neonacistů, kteří hajlují v ulicích a napadají imigranty, což je pro média samozřejmě mnohem lepší materiál.

Dobové fotografie doprovázené původní ska a reggae skinheadskou hudbou

přečti si:

http://www.lawless-street.com/history-of-skinhead-reggae-1968-1972-book-available-now/#sthash.wU9tTgHi.dpbs