Reggae v Československu

v osmdesátkách se to konečně rozjelo i u nás...

První nahrávky reggae u nás lze datovat do druhé poloviny 70. let. Tehdy bylo natočeno několik písní, které vzbudily pozornost – hlavně čs. hudební kritiky. Jednalo se o společné projekty Yo Yo Bandu, Comba FH a jazzové zpěvačky Jany Koubkové (singl „„Horký vzduch a písek“/„Tic – Tac Hugo“). Styl reggae se promítl i do písniček, které na začátku 80. let zpívala původně rocková zpěvačka Jana Kratochvílová se skupinou Heval (např. „Copánky“, „V mý hlavě mi slunce lítá“).

Asi úplně první kapelou, která se reggae začala věnovat soustavněji, byl pražský, zprvu vokální, později i vokálně-instrumentální soubor Yo Yo Band. Hanspaulští showmani v čele s bratry Tesaříky se sice nejprve nadchli pro americký soul a rhythm & blues, od přelomu 70.-80. let v jejich tvorbě ale jasně začalo převažovat reggae.

V osmdesátých letech se u nás pak objevilo několik dalších kapel, pro které se tento styl stal téměř jejich ochrannou známkou. Určitě to byl Babalet „rastamana z Prahy“ Aleše Drvoty s klávesistou Karlem Babuljakem a kytaristou Jiřím Charyparem. Posledně jmenovaný v serílu Bigbít vysvětluje proč ho reggae zaujalo: „Mě tam fascinovaly ty basový figury, který mi přišly jako z jinýho světa. Ta basa tam hrála úplně jinak, než jsem kdykoliv kdekoliv předtím slyšel. V písničkách byla prostě hlavně basa a pak zpěv, přičemž to celý bylo ovlivněný americkým soulem, karibskou a africkou muzikou.“ Někteří hudebníci, kteří odešli z Babaletu (I. Pavlů, J. Šimek a J. Šíma), pak vytvořili další, tentokrát krátce trvající skupinu Kamango (též se jmenovala Večerní Praha a posléze Trop Band). Karel Ctibor založil v roce 1984 kapelu, která mixovala novou vlnu se ska a reggae Amarillo. Od poloviny 80. let do dnes šíří reggae v jižních Čechách HE band. Reggae se promítlo i do některých songů pražské novo-popové skupiny Dr. Max, kterou vedl zpěvák Pavel Holý.

Jednou z prvních českých kapel, která (možná nevědomky) produkovala cosi jako pomalejší ska muziku byla pražská sranda-parta pánů Krajíčka a Brodského s podivným názvem Nahoru po schodišti dolů band. Její pojetí ska vycházelo hlavně z faktu, že muzikanti zpočátku neuměli moc hrát – oni chtěli v podstatě hrát bigbít, ale přes veškerou snahu se jim z nástrojů linulo cosi jako bigbítová dechovka. Což je vlastně ska. Vidíte, a dnes jsou uznáváni jako průkopníci stylu. Legendy holt mají někdy velice prozaické pozadí.

Rojili se rastamani čeští a moravští i jinde než v Praze. Asi nejvýznamnější mimopražskou družinou byl (a je dodnes) soubor Švihadlo z Mladé Boleslavi. V Brně existoval krátkodobý projekt Black & White (někdy nazývaný Černí a bílí) a z Havlíčkova Brodu pocházelo Bio 29 Pavla Šimona, které produkovalo jakýsi mix reggae a ska. Na Slovensku zase už od začátku osmdesátých let existovala v Bratislavě skupina Ventil RG, jež svůj novovlnný sound stavěla na stylu ska. Hráli v ní mj. i Jano Kuric nebo Robo Grigorov. Po jejím rozpadu prvky ska do své nové kapely Vidiek vkládal právě J. Kuric. A když už jsme u našich východních přátel, reggae a hlavně ska šlo vypozorovat i z tvorby trenčínské veselé party Mišo Kaščáka Bez ladu a skladu.

Na konci 80. let pak vznikla dnes asi jedna z nejznámějších a nejlepších našich skupin, která se zaobírala jamajským dubem, Hypnotix. Těleso založil ex-baskytarista Abraxasu a Babaletu Michal Dittrich a takhle vzpomíná v seriálu Bigbít, kdy se s reggae poprvé setkal: „Jezdili jsme celá parta k jednomu kamarádovi do Plzně – kde bylo možno chytat německou televizi – dívat se na Rockpalasty (každoroční jednodenní festival v Essenu, který celý vysílal tehdejší západoněmecká televize – pozn. autora), a tam jsme někdy začátkem 80. et viděli Police a oni tam to reggae už do lidí začali ládovat.“

Ještě před Hypnotixem ale s dubem experimentovala partička lidí sdružených do uměleckého sdružení Hokaido (zejména budoucí baskytarista skupiny Vltava Jan Maxa alias Black Rubbish), která ovšem na svých domácích nahrávkách tvořila skladby, v nichž využívala pochopitelně i vlivů reggae, nové vlny ale také třeba hudby new age či muziky lidové. Další české kapely, které využívaly prvků reggae ve své tvorbě byli pražští Dr. Max a Máma Bubo.

Na závěr krátké historie reggae u nás ještě jeden názor, tentokrát hudebního publicisty Vojtěcha Lindaura v seriálu Bigbít: „Jedna z těch podstatných věcí, která se dotýkala české nové vlny bylo bezesporu reggae. Prorostlo českou novou vlnu a vlastně dnes už těžko můžeme říci proč. Vysvětlujeme si to tím, že i v něm byl zakódován onen odbojný charakter, který český rock v té době nějakým způsobem vyjadřoval.“ To je jistě možné, stejně jako je možné, že čeští rockeři po reggae šáhli jen z pouhé fascinace nad jeho nezvyklým, loudavým tanečním tepem a vzdušným, odlehčeným zvukem. Prostě proto, že to bylo nové a svěží.


Autor: Petr Hrabalik (redakčně upraveno a doplněno)
zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/reggae/clanky/163-reggae-v-ceskoslovensku/