Ziggy Marley: Rebellion Rises

Dnes, 18. května 2018 vydal, letos padesátiletý, Ziggy Marley své, již dlouho předem anoncované album Rebellion Rises.

Je to sedmý sólový počin osminásobného držitele Grammy v kategorii Best Reggae Album a to by v tom byl čert, aby za tuto desku nezískal další Grammy  😉  Chcete se vsadit?

V tiskové zprávě k vydání se píše: „Ziggy celou desku napsal, nahrál a produkoval sám a vyjde na značce Tuff Gong Worldwide. Tato vášnivá a nesmazatelná nová hudební kolekce povzbuzuje lidi k aktivismu prostřednictvím lásky.“

OK, tak jdeme na to  😉

Rebellious Rises Tracklist:
01. See Dem Fake Leaders
02. The Storm Is Coming feat. Gideon Marley
03. World Revolution feat. Samuill Kalonji
04. Your Pain Is Mine
05. Change Your World
06. I Will Be Glad
07. High On Life
08. Circle Of Peace feat. Stephen Marley
09. I Am A Human
10. Rebellion Rises


Album otvírá pomalejší singl See Dem Fake Leaders, který Ziggy zveřejnil již vloni v březnu:

Po formální stránce, by se dalo říct, že podobné písničky dělal Ziggy již s Melody Makers na přelomu 80. a 90. let minulého století. Nebýt toho, že se v závěru třetí minuty ozve v posledních letech tak populární „Stone Love“ siréna, asi bych tuto skladbu časově nedokázal dost dobře zařadit. Na druhou stranu je to logické, Rolling Stones taky znějí pořád stejně  😉 Asi nejvýraznější je v písničce slyšet Nyahbingi bubnování doprovázené „strojovým“ rytmem a syrovým zvukem kláves. V textu Ziggy v podstatě popisuje současné dění ve světě a v závěrečném verši vyzývá k řešení. Řekl bych, typický rastafariánský text. Nicméně, ani opakovaný poslech ve mě nevyvolává pocit, že si ji budu zpívat večer před spaním. Což se mi mimochodem v poslední době děje s vlezlým slaďákem od Stinga a Shaggyho Don’t make me wait 😉  76%

The Storm Is Coming zní tak trochu jako by jí nahrál Ziggyho táta Bob, tedy až do chvíle, než se ozve toasting Ziggyho syna Gideona, který působí jako by byl nahráván přes telefon a podle mě skladbu spíš narušuje než vylepšuje. 70%

World Revolution na mě působí zatím nejživěji. Ale i tento typ skladby jsem už od Ziggyho slyšel někdy dříve. Účast keňského rappera Samuilla Kalonjiho má být asi nějak symbolická, protože tohle mohl natočit úplně jakýkoliv rapper a na písničce by se nic nezměnilo. „Postavme zeď z pozitivity a nechme keců“.  84%

Podle názvu Your Pain Is Mine jsem očekával zadumanou baladu a místo toho se ozvala veselá písnička úplně ve stylu původních Melody Makers, což podporují i dívčí backing vokály. Pro mě zatím asi první věc z tohoto alba, která by se dala v pohodě pustit na roztancované party. „Černá nebo bílá, naše barva kůže by měla být v dokonalém světě skutečně bezvýznamná.“  90%

Change Your World je další příjemnou skladbou, kterou Ziggy navazuje na tvorbu svého otce, aniž by nějak okatě opisoval nebo tak něco. Nakonec, v písničce to zdůrazňuje i opakovaným zvoláním: „My name is Ziggy“. Pro mě zatím asi nejlepší kus, album schválně poslouchám postupně a ty následující pecky jsem tedy ještě neslyšel… btw když si tak představím Is this love…  80%

I Will Be Glad – příjemně houpavá roots reggae pecka, ke který vlastně nemám co napsat. Snad jen že jsem chvíli přemýšlel nad tím, zda jsou dechy nahrány živě nebo z kláves či z počítače… řekl bych, že za b je správně 😉  84%

High on Life je jen o trošičku pomalejší než předchozí I Will Be Glad a opět patří do kategorie příjemných pohodových skladeb. Již v několika předchozích trackách a i v tomto mají klávesy zvuk hodně podobný někdejšímu idolu Eddy Grantovi, respektive zvuku kláves v jeho kapele The Equals. Asi nebudu daleko od pravdy, když budu tvrdit, že šlo o záměr. Já bych to osobně bral jako poctu významnému předchůdci.  90%

Poslední tři písničky jsou výzvou k akci.

Circle of Peace opět čisté pop roots, tentokrát obohacené i o zvuk steel drumu. Zase ve mě vyvolává vzpomínku na The Melody Makers. Když ale Stephen Marley začne toastovat, začínám mít dojem, že je tam především proto, aby se na Ziggyho desce objevil alespoň jeden z jeho sourozenců. Aspoň, že skladba působí kompaktně a nevypadá to, jako že hostující hlas je do písníčky uměle naroubován, i když, taky zní jak z telefonu.  76%

I Am a Human obsahuje samozřejmě jednoznačné lidské poselství a hudebně navazuje spíš na úvodní tracky. Skladba je to k zamyšlení, ale tancovat se na ni dá určitě také.  76%

Závěrečná Rebellion Rises už bez skrupulí zní jako někdejší Melody Makers v nejlepší formě a i přes náznak „moderních“ aranží časem sklouzne k osvědčené devadesátkové šabloně.  92%

Ziggy je letos už o 14 let starší než jeho otec Bob, když zemřel. Asi to není jednoduché vystoupit z tátova stínu a zaujmout něčím originálním. Ziggy se o to snažil všemožným způsobem a na jeho předcházejících albech můžeme nalézt podle mě až zoufalé pokusy o to nehrát reggae a neznít jako táta. Budiž mu za to chvála.

Deska Rebellion Rises na mě působí jako, že jednotlivé skladby vznikaly a byly nahrávány postupně a ne během nějaké jediné nahrávací session. Absence „nezávislého“ producenta asi zapříčinila i to, že Ziggyho písničky někdy znějí, jako by je natočil před dvaceti lety. Otázkou je, zda by byl někdo zvědav na nějaké „moderní experimenty“. Album je kompaktní myšlenkově, ale určitě ne hudebně. Přinejmenším první 3 skladby na mě dělaly úplně jiný dojem než zbytek alba. Závěr ve mně vyvolal nečekanou reminiscenci na barokní opery, které také obvykle končí „optimistickou“ vypalovačkou.

I když se neobávám, že by Ziggyho šest dětí trpělo chudobou, dalo by se říct, že Ziggy zatáhnul za záchrannou brzdu a místo rockových, soulových, r&b a jiných pokusů posluchačům nabízí čistě reggae album, které, snad ani ne hudebně, ale myšlenkově navazuje na Bobovu desku Uprising. Předpokládám, že bude mít po letech i komerční úspěch (a o Grammy jsem psal už v úvodu  😉 )

Budu rád za vaše názory v komentářích nebo v hodnocení.

P.S. Deska vyšla na CD, vinylu, digitálně a, světe div se, na magnetofonové kazetě.

Ziggy Marley vystoupí v rámci světového turné i na letošních Colours of Ostrava!

82%
  • hodnocení redakce