PROFIL: I – ROY

Deejaying… disciplína, která je součástí reggae už od jeho prvopočátků v 50. letech, kdy průkopníci jako Count Machuki, inspirováni komentářem a výkřiky hlasatelů amerických Rythym and Bluesových stanic, začali při produkcích sound systémů svým komentářem doplňovat právě přehrávané songy. Proto tomu, co zbytek světa nazývá MC se na Jamajce říká DJ. Ovšem do přelomu 60. a 70. let neměli producenti o dj’s žádný zájem a šlo o hud. disciplínu, spjatou téměř jenom se sound systémy. Teprve s příchodem instrumentálních verzí a prvních pokusů o dub přišla ta správná chvíle i pro dj’s a producenti si konečně uvědomily jejich potenciál. První a nejvýznamnější deejayskou hvězdou byl bezesporu U Roy, který využíval hlavně staré osvědčené rocksteady riddimy, další významnou ikonou byl i King Stitt. Ovšem teprve až v 70. letech se s dj’s roztrhl pytel a právě I Roy byl jedním z těch, kteří se dokázali chytit příležitosti a udělat z deejayingu regulerní disciplínu, která později přetekla do USA a dala vzniknout rapu.

I Roy vlastním jménem Roy Reid se narodil v roce 1942 na Jamajce ve farnosti St. Thomas jako jedno ze sedmi dětí, v půli 50. let se s rodinou přestěhoval do Kingstonu, kde začal studovat na Dinthill Technical College, nicméně jeho nadšení pro muziku bylo stále silnější, než chuť studovat. Jeho hudební kariéra začala už v polovině 60. let v době nastupujícího rocksteady, kdy se na produkcích sound systémů příležitostně chopil mikrofonu, i když o deejaying ještě neměl vážný zájem. Později, povzbuzen oblíbeností deejayingu u návštěvníků produkcí sound systémů, zakládá vlastní sond system Turbo Sonic Sound, který hraje jednou týdně u Kingston Pier. Potom co se začal plně věnovat deejayingu se připojil k Stereo & Ruddy’s Supreme, jednomu z nejvýznamnějších sound systémů ve Spanish Townu. Tady si ho všimnul jeden z místních producentů Harry Mudie se kterým nahrává své první tracky Let Me Tell You Boy, The Drifter, Heart Down Leap a Musical Pleasure.

V té době si dává přezdívku po svém velkém vzoru U Royovi, který byl v té době první deejayskou hvězdou. I Royův talent a popularita začíná pomalu růst a to nejen na Jamajce ale i v Anglii. Mudie dokonce plánoval tour po Britských ostrovech, které se nakonec, díky neshodám s přípravou nikdy neuskutečnilo, což vedlo k ukončení spolupráce s Harry Mudiem. I Roy Během let 1971 – 1973 nahrává a spolupracuje s mnoha dalšími producenty. Úspěch singlů Problems of Life, Musical Drum Sound, Mood for Love, Hot Bomb nebo Who Cares mu otevřel dveře ke spolupráci s dalším významným producentem Kingem Tubbym. Zkušenosti nabrané u Tubbyho labelu Hi-Fi vedli k jeho debutové desce Gussie Presenting I Roy z roku 1973, na které se podílel producent Gussie Clark a která vyšla u legendárního Trojan Records. Rok 1973 byl pro I Roye vůbec tím nejproduktivnějším, spolupracuje s více jak deseti producenty a ještě ten rok vydává druhé album Hell a Sorrow. Ten rok se také na osm měsíců odstěhoval do Anglie, kde vystupuje a navazuje další kontakty. V roce 1974 vydává svoje třetí album Many Moods Of I Roy, opět u Trojan Records a v červnu se vrací na Jamajku. Do února 1975 o něm není vůbec slyšet, až do doby kdy opět zaútočí na hitparády s tracky Rootsman, Dread In The West, Foward On, Welding, Padlock a Come Down Deh. V té době jeho popularita stále rostla, což někteří ostatní dj’s nemohli únést a tak přibývalo verbálních útoků proti jeho osobě. Asi nejvýznamějším příkladem je song Straight To Jazzbo Head, namířený proti jinému deejayskému esu Princi Jazzbo. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat a tak Prince Jazzbo nahrává singl Straight To I Roy Head.

Nevraživost mezi těmito dvěma deejayi byla srovnatelná s tou o dekádu dříve mezi Derrickem Morganem a Princem Busterem. Kdo ale z toho nakonec dokázal vytěžit nejvíc byl producent Bunny Lee, který posbíral tyto singly a vydal je na albu Step Foward Youth (1975), jako clash mezi I Royem a Princem Jazzbo. I Roy v roce 1976 rozjíždí spolupráci s producentem Tony Robinsonem, která ho přivádí ke smlouvě s major labelem Virgin Records u kterého vydává alba World on Fire, Heart of Lion, Crisis Time a Musical Shark Attack, kterého se v Anglii prodalo skoro 100 000 kopií. Konec 70. let se nese ve znamení změn, příchod mladší generace dj’s a nástup dancehallu znamená pro mnoho dj’s ze zlaté éry reggae konec kariéry i I Roy má počátkem 80. let problém držet krok s mladou generací dj’s a už ve scéně nehraje tak prominentní roli. I přesto pokračoval v nahrávání. Jen mezi lety  1978 – 1993 vydal nejméně 16 alb na labelech jako Virgin, Justice, Joe Gibs, Micron a Umoja (label bývalého rivala Prince Jazzba). Na úspěch ze 70. let, kdy byl na pomyslném vrcholu už ale nikdy nenavázal. Hudební kariéru skončil v roce 1993 deskou Sound System Antology. V průběhu 90. let se ale začal zhoršovat jeho zdravotní stav, na podiu se už téměř neobjevoval a v listopadu 1999 umírá. Smutnou skutečností je, že jeden ze základních kamenů reggae, jakým I Roy bezpochyb byl (i když pravdou je, že někteří fans tvrdí, že jen úspěšně kopíroval U Roye), v té době žil jako bezdomovec bez střechy nad hlavou, odkázán na ostatní.


Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Více