Lively Up Yourself

[článek #394]

Dneska jsem si tady projížděl seznam skladeb, o kterejch jsem už psal, a že už jsem psal o hromadě z nich, ale zajímavý je, že na tuhle se ještě nedostalo, tak teď. Je to jedna z nejklasičtějších Bobových skladeb a nechápu, proč není třeba na výběru Legend.

Bob jí hrál od roku 1973 skoro na všech jeho koncertech a co se týče archívů, je to jedna ze skladeb, ke který je spoustu vieozáznamů (např. Londýn 74, Exeter 76, Londýn 77, Sunsplash 79, New Zealand 79, Dortmund 80 a jestli jsem nějaký vynechal, tak pardon… 😉 a k tomu ještě tak stovka audiozáznamů.

Z nahrávek lze hodně dobře vypozorovat vývoj skladby od pomalého bluesového  rytmu až po nekonečná kytarová sóla Juniora Murvina a rychlý tempo, jako třeba na albu Babylon By Bus nebo v Dortmundu, kde se ještě jako druhej kytarista přidal Al Anderson. Většinou byla na tracklistu vložena po skladbě „No Woman No Cry“, aby trošku rozproudila krev.

Lively up Yourself je jednou ze skladeb, které Bob vrátil lesk, když jí po třech letech vytáhl z šuplíku a nahrál jí na album Natty Dread. Video, které vkládám, je svým způsobem rarita, protože je to jediný video záznam z roku 1974. Klip, zkrácený na 2:24 z původních asi 5 minut, byl propagačním materiálem k tehdy nově vydané desce Natty Dread, také zaznamenává okamžik, kdy se ke kapele přidává Al Anderson. Skladba zní trochu jinak než na desce, ale líbí se mi i tak.

Není nad pořádnou klasiku !

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Více