Jana Pope Kratochvílová – Královna českého reggae

Práce na recenzích koncertů českých kapel, které vystoupily na letošním Cultural Reggae Vibez mě inspirovala k tomu, abych nejen sobě připomněl, jak se tady reggae hrálo na konci 70. a počátku 80. let minulého století. Před takřka čtyřiceti lety se občas dalo zajít na Yo Yo Band a o něco častěji na Heval…

Jana Pope Kratochvílová se někomu může jevit jako vyšinutá bláznivka, ale já si myslím, že ona přesně ví co dělá a tuhle životní roli si prostě vybrala, i když…

…svoje gymnaziální léta na konci 60. let Jana protancovala v avantgardní taneční skupině Franka Towena. Ve svých dvaceti se poprvé objevila v televizi se špičkovou (ale pro mě vždy trochu obskurní) skupinou Country Beat Jiřího Brabce. Rozhodla se živit muzikou, což na začátku Husákovské normalizace asi nebylo nic moc jednoduchého. A tak bychom jí tenkrát mohli vidět např. v divadle Dostavník, v kapele Maximum Petra Hanniga, u Josefa Laufera, ve vokálních skupinách Jezinky, resp. Bezinky. Trochu „zajímavější“ muziku dělala v kapelách Expanze nebo Jazz Q Martina Kratochvíla. V letech 1976 – 1978 pak konečně dosáhla širšího ohlasu ve skupině Kroky Františka Janečka. Odchod od Janečka asi potřeboval fakt hodně odvahy. Znáte to, mafie neodpouští. V roce 1979 se ještě zúčastnila, na svou dobu avantgardního, projektu Discobolos bratrů Jiřího a Karla Svobodových (Dlouhou bílou žhnoucí kometu hrajou některá rádia dodnes) a založila svou vlastní bluesově-rockovou kapelu Motor, která se o něco později přeměnila v rock-reggae hrající Heval. Těžko říct, jestli to tehdy byla skutečná láska nebo jen pokus Pavla Trnavského o využití módní vlny, kterou zvedli The Police. V každém případě, byli to Jana a Heval, kdo poprvé vzbudili zájem širšího československého publika o reggae. Yo Yo Band hrál reggae sice déle, ale jejich dosah byl tehdy spíš jen undergroundový. Já osobně jsem Janu s Hevalem viděl prvně v KC Novodvorská v listopadu 1981. A byla to bomba!


Jana měla prakticky neustále problémy kvůli své výstřednosti (čímž byly myšleny „podivný“ účes a „nestandardní“ oblékání), která komunistické papaláše dráždila víc než červená barva býka. Dostávala spoustu zákazů, bolševici se vůbec všemožně snažili omezovat její umělecké aktivity. V roce 1983 jí bylo oficiálně povoleno vystoupení na hudebním festivalu v Irsku. Vzápětí po jejím odjezdu ale komunisti rozhlásili, že emigrovala. A protože po případném návratu by šla rovnou do basy, Jana se rozhodla, společně s Pavlem Trnavským, v Británii skutečně zůstat. O rok poději se k nim přidal i její přítel Jiří Hrubeš (Pražský výběr).


A tak takhle „jednoduše“ zmizel Heval z československé hudební scény, desky byly staženy z obchodů, videa se přestala v televizi vysílat a Jana přestala „oficiálně existovat“. Ne však pro nás!


http://www.bruna-kahr.dk/Kratochvilova/83PopeHeval%20front.jpg

Kromě Jany tvořili kapelu Heval Pavel Trnavský (bicí),  Zdeněk Juračka (kytara), Franta Kotva (kytara) a Jiří Plech Novotný (baskytara). Po odchodu Jany a Pavla do emigrace se Plech, Zdeněk a Franta stali jádrem skupiny Tango Mirka Imricha…. a kromě toho taky paralelně hráli ve Žlutým psovi.












Fotky: http://www.bruna-kahr.dk/Kratochvilova/POPEarchiv.html


Jana u nás:

VIDEO: JANA KRATOCHVÍLOVÁ – COPÁNKY (1981)

AUDIO: JANA KRATOCHVÍLOVÁ – ČAS NENÍ MÝM PÁNEM (1979)

 

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Více