SONIA ELOISE POTTINGER – PRVNÍ DÁMA REGGAE MUSIC

DJ Kaya nás nedávno upozornil, že by v těchto dnech Sonia Eloise Pottinger oslavila 85. narozeniny a že by se hodilo o ní napsat článek pro Reggae.cz. A protože mě baví všechno, co se týká historie reggae, výzva byla příjata…

Sonia PottingerSONIA ELOISE POTTINGER – PRVNÍ DÁMA REGGAE MUSIC

Ve skutečnosti byla paní P. ohledně svého věku poněkud vyhýbavá a někdy tvrdila, že se narodila v roce 1943. Pravděpodobnější je ale červen 1931. Jestli je to pravda, tak si tedy připomínáme její nedožité pětaosmdesátiny. Tahle dáma byla v každém případě jednou v nejdůležitějších žen v jamajském hudebním průmyslu. Začínala v polovině šedesátých let a své labely provozovala až do poloviny let osmdesátých. Když uvážíme, jaký zuřivý konkurenční boj v šedesátých letech mezi největšími producenty panoval, je až neuvěřitelné, že se nějaké ženě podařilo prorazit a mít takový úspěch.

Sonia-Pottinger3

Nejvýznamnějším úspěchem její producentské kariéry určitě byla spolupráce s Culture (původně vokální trio Joseph Hill, jeho bratranec Albert „Ralph“ Walker a Roy „Kenneth“ Dayes). K Sonie často přicházeli umělci rozčarovaní ze spolupráce s jinými producenty a stejným způsobem začala i její spolupráce s Culture, když se pohádali s Joe Gibbsem, s nímž nahráli svoje debutové album Two Sevens Clash (1977). Sonia pro všechny tři sehnala cestovní pasy a všechno, co bylo potřeba, aby mohli vystupovat v Americe. Produkovala jejich další alba Harder Than the Rest (1978), Cumbolo a International Herb (1979).

Pak je poslala do Londýna a jejich koncerty tam měly obrovský úspěch. Sonia vzpomínala, že se za nimi vypravila, když hráli v Manchesteru. Oni neměli ani tušení, že je v Anglii, a když dorazila, měli obrovskou radost – asi, jako kdyby viděli po dlouhé době svou mámu. Klub, kde hráli, byl tak plný, že si musela vylézt na židli, aby na ně viděla. Jak řekla, když člověk není sobecký a dělá svou práci s láskou a s dobrým pocitem, prostě proto, aby udělal lidem radost, tak je výsledek skvělý. A to platí pro producenty i muzikanty.

A jestli ji někdy napadlo, že desky, které produkovala pro Culture i další muzikanty budou tak oblíbené i po mnoha letech? „Při každé práci, kterou jsem dělala, ať až to bylo cokoliv, třeba gospely nebo to, co moje babička nazývala „bezbožným“, jsem si říkala, že to bude moje stopa v písku času, takže to budu dělat, jak nejlíp můžu.“

Sonia se narodila v Leith Hallu (farnost St Thomas) v katolické rodině jako nejmladší ze tří dětí a po skončení dívčí školy absolvovala kurzy pro sekretářky a účetní. Vyzbrojena těmito znalostmi se svým manželem Lindonem Pottingerem provozovala několik obchodů. Prodávali třeba i jízdní kola nebo domácí občerstvení. Lindon byl ale také hudebním producentem a zaměřoval se na mento a ska. V roce 1964 své studiové vybavení prodal Arthuru „Duke“ Reidovi a ponechal si jen lisovnu desek Disc Pressers Limited a také obchod s deskami s názem Tip Top.

Sonia-Pottinger2

V následujícím roce se pak Sonia rozhodla zkusit produkovat hudbu sama a hned její první pokus byl velký hit – soulová balada „Every Night“ Joe Whitea a Chucka. Sonia v rozhovoru s Jimem Dooleyem vzpomínala, že písničku nahráli napoprvé, prostě cítila, že to bylo ono. Tajemství jejího úspěchu v tvrdé konkurenci lidí jako byli Clement „Coxsone“ Dodd a Arthur „Duke“ Reid, kteří si šli vzájemně po krku, bylo v tom, že měla vždycky dveře otevřené pro všechny umělce, kteří ztratili trpělivost s neférovým zacházením ze strany jejích rivalů, měla k muzikantům respekt, udělala všechno pro to, aby jejich talent podpořila, ale ve studiu byla rázná a energická, a navíc byla prostě dobrá podnikatelka.

Sonia během let spolupracovala s takovými jmény jako Ken Boothe, The Melodians (Swing and Dine, Little Nut Tree), The Ethiopans, The Gaylads (ABC Rock Steady), Toots and the Maytals, Errol Dunkley, Alton Ellis nebo bratři Barrettové, kteří se později přidal k Bobu Marleymu and the Wailers. Sonia taky podporovala další ženy v reggae, bylo to takové přirozené spojenectví mezi holkami. Produkovala desky pro Milicent „Queen Patsy“ Todd, Marciu Griffiths, Carlene Davis nebo Judy Mowatt a v některých písničkách obstarávala i vokály. Někteří kritici ale tvrdili, že její silější stránkou byla spíš finanční otázka a hlavně vedení talentovaných muzikantů. Její značky byly Gay Feet, Tip Top, Rainbow a High Note, každou z nich používala pro jiný typ hudby, High Note byla pro tvrdší muziku, Gay Feet zase spíš pro balady.

Sonia měla taky svůj pořad v rádiu, jmenoval se The Soul Stirring Hour a tahle muzika ji inspirovala k založení další značky – Glory Record Label.

V roce 1974 Sonia koupila od Duka Reida jeho Treasure Isle label, Duke byl v té době už těžce nemocný, o několik měsíců později zemřel a Sonia měla velmi ambiciózní plán vydat reedice jeho nahrávek. Vlastnictví lukrativní značky ale u soudu napadli Coxsone Dodd, Reidův syn Anthony a taky Bunny „Striker“ Lee. Spor se táhl celá léta až nakonec v roce 2009 Nejvyšší soud v průlomovém rozsudku rozhodl v Soniin prospěch.

Sonia se nikdy neřídila módními trendy, ani v muzice, ani v oblékání. Milovala hudbu, měla k muzikantům i zvukařům velký respekt a hudební byznys opustila v osmdesátých letech – v době, kdy scénu ovládl dancehall i masivní pirátství. Začala prodávat keramiku, vyučovala aranžérství a vedla kurzy pečení. V roce 1999 obdržela cenu Reggaesoca Music Lifetime Achievement Award. V roce 2002 byla oceněna jamajským premiérem P. J. Pattersonem za svůj přínos hudebnímu průmyslu, A v roce 2004 pak získala státní vyznamenání Order of Distinction za svůj přínos hudbě, umění a kultuře.

Sonia E. Pottinger zemřela v Kingstonu 3. listopadu 2010. V posledních letech života trpěla Alzheimerovou chorobou. Přežily ji její 3 děti a 11 vnoučat.

Když mluvíme o muzikantech, producentech a o ženách, napadá mě: Jak je to vlastně dneska s dámami v reggae na české hudební scéně? Myslím, že o tom nikdo nemůže vědět víc, než náš prezident a šéf akademie, která rozhoduje o ceně Anděl v žánru reggae a ska, a navíc zakladatel nejstaršího reggae soundu v Čechách – DJ Kaya. Doufám, že výzva bude přijata…


DJ Kaya: jesti něco skutečně nesnáším, tak je to slovo výzva…. nicméně myšlenka je to zajímavá a když budu mít čas, určitě se do toho pustím…  😉

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Více